Pomineme-li v úvahu jednotlivé příčiny vzniku kašle a zaměříme se na jeho samotnou léčbu, tak ta se vždy odvíjí od typu, jímž pacient trpí. Rozhodně by si nikdo neměl brát automaticky jakýkoliv lék, na kterém je napsáno proti kašli, vždy podrobně prostudujte jeho popis, zda je určen na léčbu suchého či vlhkého kašle. Zatímco suchý kašel je naprosto kontraproduktivní a akorát vyčerpává organismus, vlhký pročišťuje dýchací cesty od hlenu. Z toho logicky vyplívá, že zatímco v případě suchého kašle zvolíme léky na jeho utlumení (Antitusika), u vlhkého se naopak předepisují medikamenty, usnadňují vykašlávání. Nejčastěji se setkáváme s mukolytiky, které ředí hlen, čímž se snižuje jeho viskozita a je snadnější ho vykašlat. V případě potřeby se mohou předepsat i sekretomotorika, jenž ovlivňují aktivitu řasinek a urychlují tím rychlost pohybu hlenu. Velmi často se s těmito léky setkáváme v podobě kapek či sirupu.
Krom medikamentózní léčby není na škodu dodržovat režimová opatření, jenž jsou naprosto shodná s těmi doporučenými pro virózu, která kašel vyvolala. Tedy doplňovat dostatek tekutin, nejideálnější jsou k tomuto účelu bylinné čaje. Směsi určené přímo na kašel v sobě obsahují směsi bylin, jenž mají obdobný účinek jako medikamenty. V pročištění dýchacích cest dopomáhá i inhalace horké páry solného roztoku. Suchý dráždivý kašel ovlivňuje i vlhkost vzduchu. V přetopené místnosti bývá velmi často vzduch příliš suchý, což vede ke zbytečnému dráždění. Optimální vlhkost vzduchu by se měla pohybovat kolem 40 %.